Dallas 63 není ani politický thriller, ani to není čisté sci-fi, je to od všeho kousek a King si tu umně vybírá ze žánrů to nejlepší a skládá to dohromady. Všechno spojuje výbornou romantickou linií, která je možná trošku laciná, jenže King to umí podat takovým způsobem, že to vlastně nikomu nepřijde. Myšlenka s alternativní budoucností je atraktivní a lákavá a přiznám se, že ta se mi líbila zdaleka nejvíc. Stejně tak mě potěšil odkaz na TO, který byl tak krásně a nenásilně zakomponovaný do děje, že to snad nemůže vadit ani tomu, kdo TO nečetl. V těchto pasážích mi běhal mráz po zádech. Potěšil mě taky konec, který má svůj smysl a je poměrně překvapivý. Nechybí tu ani propracovaná psychologie postav, jasná a zřetelná motivace, zkrátka vše, co dělá Kinga Kingem. Jen to pro mě nebylo tak strhující jako některé dřívější romány a chyběl mi tu taky takový ten typický kingovský záporák. Jinak ale Dallas 63 vřele doporučuji, protože nezklame, jen je možná trošku o něčem jiném, než se v úvodu tváří.

70%

Až mrazivě nadčasovým podobenstvím je Běh o život a je v něm naprosto poznat, že ho King psal jako Bachman. Máme tu co dělat s totální deziluzí, temnotou a depresí a špinavým prostředím, které je vykresleno opravdu bravurně. V dnešní módě různých reality shows se tahle vize budoucnosti nezdá bohužel až tak nereálná a vůbec bych se nedivil, kdyby za pár desítek let podobná soutěž skutečně vznikla. Ben Richards není ryzí sympaťák, proto je těžké mu jednoznačně fandit, na druhou stranu Společnost je prolezlá slizouny a křiváky, takže je to vlastně jedno. Kniha má příjemný a rychlý spád a je v ní jen minimum vaty, což vždycky potěší. K přečtení určitě doporučuji, protože tu najdete vše, co od Kinga (Bachmana) očekáváte. Jediné, co vytýkám, je možná až přílišná úlitba žánru, protože Richards toho přežil opravdu moc a samotný závěr v letadle byl malinko přitažený za vlasy, i když uznávám, že efektní. Jedna z nejlepších bachmanovek a společně s Dlouhým pochodem možná i reálná vize budoucnosti. Pokud máte tu možnost, přečtěte si obě knhy za sebou a porovnávejte.

80%

Zdařile vybrané prostředí a hlavní postava, celkem slušný i když trochu zdlouhavý příběh,koncovka se příliš nepovedla (byla očekávaná) a navíc...copak kukuřice může zabránit prohledání pozemku?

60%

Konečně jsem přelouskal nezkrácené Svědectví a musím říct, že mě překvapilo, že je to vlastně postapokalyptický sociologický román. King tu opět bravurně pracuje s postavami, kterých je ale zbytečně moc, přesto mi tu chybí takový ten jeho typický echtzáporák (Harold je spíš k politování a není to ryzí záporák, který by chtěl ubližovat, spíš to dělá z donucení a jakéhosi pocitu vyloučení). Jinak tu je ale vše, co od Mistra očekáváme. Poměrně hutná atmosféra, propracovaná psychologie, zajímavé dialogy, skvěle popsané prostředí zpustošeného světa a pochopitelně i dost momentů překvapení. Problém mám jen s délkou, která je trošku přehnaná, protože místy bylo hodně poznat, že je tu dost zbytečné vaty, která by tu být nemusela. K úplné spokojenosti mi taky chyběl nějaký pořádný závěrečný střet, všechno to tak nějak vyšumí do ztracena a ten konec zkrátka není tak intenzivní a dechberoucí, na jaký jsem u Kinga zvyklý. Výsledek je ale výborný, protože napsat tisícistránkovou knihu, při jejímž čtení se nenudíte ani na okmažik, je opravdu umění.

80%

Od Kinga jsem četl už celou řadu knih, ovšem musím se přiznat, že žádnou jsem takhle nezhltnul a žádná mi takhle na konci nechyběla, jako Dallas 63. Musím souhlasit s tím, že příběh nemá jedinou hluchou pasáž. Užíval jsem si jednu stránku za druhou, až jsem se dostal k ÚŽASNÉMU konci, který prostě neměl chybu (čekal jsem sice jiný happy end, ale takhle to mělo tu správnou jiskru! :-)). Mohl bych tu příběh rozebrat do podrobností, ale to bych opakoval, co tu již psali jiní. Jednoduše vám Dallas 63 doporučuji, protože to je naprostá pecka a nechám vás samotné, ať si svět v téhle knize sami zamilujete :-).

100%