Stephen.King.CS - 1. československý web krále moderního hororu
Rozhovor Josepha B. Mauceriho
Výborný rozhovor pokrývající všechno od Kingových změn v psaní, přes téma hororu jako žánru, až po adaptování knih pro film.

Otázkou je, jak napsat úvod k rozhovoru s Kingem. Můžete zmínit fakt, že od roku 1973 vydal kolem čtyřiceti knih, mezi nimiž jsou romány, sbírky povídek a šestidílný román na pokračování. Můžete mluvit o jeho druhém já, Richardu Bachmanovi, knihách, které vydal pod tímto jménem, a všech sporných otázkách týkajících se vytvoření pseudonymu. I kdyby jste těmto literárním tématům věnovali ohromné úsilí, stejně by se vám nepodařilo proniknout do jeho zvláštních, skromných, vzácných předmluv a literárních komentářů, které napsal.

Můžete popsat tisíce stran týkajících se tohoto autora a zábavního průmyslu. Pak by jste museli mluvit i o jeho práci režiséra, scénáristy, výkonného producenta a herce.

Můžete mluvit o rozhlasové stanici, kterou v Bangoru vlastní. Můžete mluvit o rockové skupině, ve které hraje. Můžete se ho zeptat na jeho ženu, Tabithu, jejich tři děti a život v Maine. Pak se ho znovu můžete zeptat na jeho samotného, ale pro své vlastní bezpečí se ho, prosím, neptejte "No, co děsí Stephena Kinga?"

Je toho tolik, co se dá říct, a tolik toho již bylo řečeno. V článku pro Time Magazine ho označili jako "King, a. s." Ačkoli se o tom můžeme přít, určitě to není daleko od pravdy. Mnohé odradí svým askorbickým smyslem pro humor, avšak ti, kteří se smí tomuto muži dívat pod masku, nacházejí soucitného, vtipného a inteligentního, a občas i tvrdohlavého člověka. Prožil si těžké období svého života, kdy se zdálo, že ustupuje do věže melancholie a osamělosti. Ve skutečnosti tvrdil, že po léta nebyl schopný psát nebo publikovat. Nicméně své povaze neuniknul. Stephen King je spisovatel. Představil nám řadu pozoruhodných postav, vzal nás na nespočetně vyjížděk na druhou temnější stranu lidského charakteru a jsem si jistý, že několik z nás cestou pořádně vylekal.

Vzácný host, pan King si udělal čas v neobyčejně zaplněném programu, aby pohovořil o několika věcech, na kterých v poslední době pracuje.


Joseph B. Mauceri: Slyšel jsem, že "Strážci zákona" jsou výsledkem vašeho rozhovoru se Samem Peckinpahem. Po přečtení románu už chápu, proč se tak někteří lidé domnívají. Co tedy stojí za knihou a vaším setkáním se Samem?


Stephen King: Pravdou je, že jsem měl scénář dlouho předtím, než jsem potkal Sama, k čemuž došlo na sklonku jeho života. Mluvili jsme v U. N. Plaza a byl tam ještě Kurby MaCally, protože to setkání domluvil. Sam hledal nějaký námět pro film, který by natočil a já měl tenhle scénář s názvem "Střelci (The Shotgunners)" - měl jsem ho už dlouho, takových pět let. Byl jednou z těch horečnatých věcí, které jsem napsal téměř za týden. Opravdu se mi líbil, ale nebyl o něj zájem. Sam si ho přečetl, velice se mu líbil a navrhnul nějaká zlepšení, která byla skutečně zajímavá. Myslel jsem, že bych udělal druhou verzi. Bohužel, Sam zemřel asi za tři měsíce a já na scénáři už nikdy nepracoval. Později jsem měl další nápad a začal jsem vidět způsob, jak dát řadu různých věcí dohromady. O tom, myslím si, někdy psaní románu je. Je to syntéza takovýchto myšlenek, kde pak vidíte, jak do sebe všechno zapadá a vy si říkáte, "Jo, dokážu to napsat.


Joseph B. Mauceri: To je zajímavé, protože jestli právě čtete "Strážce zákona" a "Beznaděj", dostáváte tak vysvětlení jejich zpracování. Díky souvztažnosti mezi oběma romány se mi připomněla diskuze, kterou jsem měl v jednom literárním kurzu. Mluvili jsme o Marku Twainovi a o tom, že si jako mladý muž napsal do deníku nějakou pasáž o svém otci, čímž znázornil myšlenkovou změnu, když si o několik let napsal o svém otci znovu. Ve "Strážcích zákona" a "Beznaději" kombinujete řadu prvků, které jsou podobné, přesto vyprávíte dva odlišné příběhy. Cítím, že spíše v tomto příkladu, než třeba v přepracování "Svědectví", je příležitost pozorovat váš vývoj jako spisovatele a změny ve vaší myšlenkové výbavě.


Stephen King: (Smích) Jako dítě jsem míval knihy s hříčkami, se kterými jsem si hrával za deštivých dnů. Byl v nich trik, jak získat zajímavý vzhled tváře, nezvyklý vzhled tváře, umístěním zrcadla kolmo k polovině obličeje. Vznikne tak odraz celého obličeje. O tom jsou vlastně i "Strážci zákona" a "Beznaděj". Samozřejmě jsem Richard Bachman, a když píšu jako Richard Bachman, otevírá mi to tuto část mysli. Je to jako nějaké fascinující vnuknutí, odkud jsem získal i nápad na Richarda Bachmana. Dává mi to volnost být někým, kdo je trochu jiný. Jinak "Strážci zákona" a "Beznaděj" jsou opravdu různé knihy, nicméně to, čím jsou zajímavé, nejsou rozdíly, ale právě podobnosti.


Joseph B. Mauceri: Zdá se mi, že v zabarvení vašich románů je jemná změna. Ve vašich dřívějších dílech se vaši "hrdinové" probojovávají a určité "dobro" uvnitř nich je schopné přemoci a porazit zlo. Ve "Strážcích zákona" nalézá Seth sílu překonat Taka v sobě, nehledě na oběť, kterou musí přinést. V "Beznaději" a také trochu v "Zelené míli" je přítomno dobro, totiž Bůh, působící společně s Davidem a Johnem, které má způsobit porážku zla. Rád bych věděl, proč jste umístil existenci Boha do popředí ve vašich posledních dílech?


Stephen King: Myslím, že tam vždycky byl. Samozřejmě ve "Strážcích zákona" je Bůh také, ovšem je to jen televize. Bůh je různý v různých knihách, protože to záleží na lidech, o kterých píšete. Necítím se jako nějaký Bohův romanopisec. Jako někteří, kdo věří v Boha, věří, že Bůh je logickým vyústěním skutečnosti, že život zapadá do sebe právě tak, jak zapadá, ale to neznamená, že známe myšlení Boha. Tím neříkám, že myšlenka víry je dobrá věc, protože je možné vidět, že je to špatná věc. Myšlenka použít Boha jako postavy v "Beznaději" byla vedena snahou dát knize říz. Měl jsem pocit, že jsem přečetl tolik knih, které byly o ZLU! Jedna z postav například řekne, " V tomhle městě je něco "ZLÉHO"!" Ubrání se upírům a použije česnek a kříže, jak bych to udělal sám. Nesnažím se považovat za někoho lepšího. Myslím, že je to všechno jako krypton, všechny ty ozdoby náboženství jsou jako krypton. Říkal jsem si, "Co když budete zacházet s Bohem a božskými rekvizitami s takovou dávkou víry, bázně a jemnosti s jakou z něj romanopisci dělají část "ZLA".” Odhodlal jsem se tak učinit a reakce vzbudila zájem společnosti.

Byla tu spousta kritiky knih, kde lidé říkají, že Bůh jim dává směr. Myslím si, že tihle nemají žádné problémy s upíry, démony, Golemy, vlkodlaky. Pokud se pokusíte přijít s Bohem, který dokáže ze sardinek a sušenek udělat chleba a ryby, pak začnou mít tihle lidé problém.


Joseph B. Mauceri: Souhlasím, a cítím jednu z těch věcí, kterou autoři hororů nedělají, a kterou jste vy udělal s Bohem v Beznaději, když jste ho ukázal jako pomstychtivého Boha, jako ve Starém zákoně. Je to obchod, který dělá Bůh, kde když po mě chcete, abych pro vás něco udělal, pak musíte udělat něco pro mě, jako třeba obětovat svého prvorozeného syna.


Stephen King: Obvykle je to domluva s Bohem a také s Ďáblem. Když podepíšete smlouvu s Ďáblem, dáte mu svou duši. Takže to není, jako když dělám něco pro vás bez dobroty v srdci.


Joseph B. Mauceri: Četl jsem recenzi ”Strážců zákona” v hororovém časopise, kde recenzent začal slovy, "Je to nejlepší kniha, kterou jste napsal, i nejhorší, kterou jste kdy napsal." Chápu, když jsou nějaké literární časopisy a noviny kritické k něčí práci. Nicméně, mám ten dojem, že některé úzce zaměřené časopisy jsou zastrašeny vaším úspěchem a často se drží zkrátka, když hodnotí vaši práci. Tím víc to je patrné v jiných časopisech, kde jsou recenzenti zároveň fanoušky. Uvědomujete si, že to bude případ vaší současné práce


Stephen King: Opravdu nevím. Celkem vzato myslím, že se se mnou jedná nestranně. Dostane se vám určité množství pohrdání, zvláště stále více od těch, které považuju za nevyhýbavý tisk. Píšou o vás lidi, kteří nerozumí žánru, z kterého vycházíte. Úmyslně nebudou chápat to, v čem se vyznáte, a nedají vám body. Můžete udělat všechno správně, a stejně skončíte tak, že vám zrecenzují smlouvy místo díla. Zdá se, že oni mají vážně předsudky vůči vyprávění jako protikladu k literárnímu mainstreamu. Nenávidím to.


Joseph B. Mauceri: Z nakladatelského průmyslu přicházejí špatné zprávy. Řada nakladatelů končí se svými hororovými edicemi. Pokud bude trend pokračovat, opustí nás Peter Straub, Clive Barker, F. Paul Wilson, Dean Koontz a vy. Jako spisovatel a fanoušek tohoto žánru, jaký máte pocit z toho, co se děje a myslíte, že se to změní k lepšímu?


Stephen King: Spousta věcí, které byly vydány od poloviny osmdesátých let do devadesátých, stála opravdu za hovno. Těch si zaslouží zbavit se. Není to chyba spisovatelů, je to vždycky chyba vydavatelů, kteří prodlužují smlouvy, zvlášť když jsou slušně lukrativní, navzdory špatným dílům, které by mohli prezentovat jako paperbacky, a většinu z nich ani jako to. Špatné vytlačuje dobré, a nakonec se vydavatelé rozhlédnou kolem sebe a řeknou, "Tohle se neprodává." Vy i já víme, že to, co se neprodává, jsou blbosti. Nikdy se to neprodávalo. Dříve nebo později, uplyne nějaká doba a "Zelené míli" se bude dařit nebo "Beznaději", nebo "Vymítači ďábla" nebo "Rosemary má děťátko" a pak se všichni tihle "neználkové" otočí a řeknou "Jé, horor se prodává!" Pak začnou znova nakupovat špatné romány.


Joseph B. Mauceri: Například teď na trhu hororové beletrie pro mládež pokračuje boom, který vzniknul bezprostředně po úspěchu série R. L. Steina "Goosebumps".


Stephen King: Přesně tak!


Joseph B. Mauceri: Věnujme se teď vašemu televiznímu projektu, "Osvícení". Říkalo se, a vy víte, jak se dokáže mluvit, že Kubrick se nechtěl zříct práv k románu. Takže jak došlo k této minisérii?


Stephen King: Došlo k ní vlastně docela snadno. Spojil jsem se s televizí ABC na základě "Posledního boje." Stalo se tak ale i proto, že měli hromadu jiných minisérií, do kterých jsem nebyl zapojen, které byly úspěšné. "Poslední boj" byl dostatečně úspěšný, takže se mě zeptali, co bych chtěl dělat dál. Myslel jsem si, že mi ti lidé dávají volnou ruku, klíč od dveří a venku že jsou miliardy diváků. Řekl jsem jim, že bych rád přepracoval "Osvícení" do minisérie, do šestihodinového formátu. Měli dojem, že je to zajímavé a chtěli vidět, co bychom mohli udělat. U Creative Artists byl člověk jménem Bill Haber, který je teď v důchodu, a ten byl jejich hlavním šéfem. Zašel do Warner Brothers a promluvil s nimi, a Warner Brothers zašli za Kubrickem, až nakonec začaly všechny věci zapadat do sebe. Napsal jsem scénář, aniž by ABC požádali o sebemenší změnu. Šli jsme přímo od prvního hrubého scénáře k výrobě. Myslím, že to je úžasné.


Joseph B. Mauceri: Televize je jiné monstrum než film. Vyžaduje jiné tempo, mezery pro reklamy a jsou tu určité věci, které nemůžete dělat kvůli "Normám a obvyklým metodám". K čemu jste směřoval, když jste "Osvícení" převáděl pro médium televize a co je podle vás na tomto formátu obzvlášť náročné?


Stephen King: Samozřejmě, chtěl jsem to udělat bez obalu. Je obtížné adaptovat knihy pro filmy, protože kniha může zaujmout prostor v čtenářově mysli, což může trvat týden až měsíc. Myslím, že víte, jak to myslím. Vezmete knihu a položíte ji, vezmete ji a položíte ji atd. Televize dokáže opakovat tento zážitek řadu nocí. Po dokončení "Posledního boje" a v pozici, kdy ABC chtěla, abych udělal něco děsivého, jsem to chtěl udělat bez obalu. Pracoval jsem s nimi dostatečně dlouho, abych se cítil dostatečně sebejistý, že by mě nechali udělat právě to.

Co jsem se snažil udělat, bylo zůstat v mezích toho, co by mohla být jakási zóna soumraku. Myslím, že cenzoři ABC pochopili, že jsme na ostří hrany, kde můžou říct "To je v pořádku" nebo "V žádném případě!" Jediné místo, kde jsem se dostal do problémů, kde řekli - v žádném případě, byl okamžik, kdy Jack Torrance říká své ženě, "Wendy, je mi líto, že jsem to udělal, ale musel jsem udělat svou práci." a ona k němu přijde a řekne, "Vem si svoji práci a strč si ji do prdele!" Bojoval jsem, aby tam ten řádek zůstal. Slovo prdel není teď na kabelové televizi nijak neznámé. Nicméně, bylo tam něco o předvídaném účinku, představě, jak si někdo bere práci a strká ji do prdele, což je opravdu zlobilo a já jsem to nemohl obejít. Takže nakonec řekla, "Vem si svoji práci a vypadni!"

Taky jsme s nimi měli řadu problémů kvůli násilí mezi mužem a jeho ženou. Poslední hodina seriálu je velmi drásavá. On ji pronásleduje, ona se snaží chránit dítě a on má pálku, kterou ji mlátí, a mlátí a mlátí. On byl ve filmu jednou zasažen, ale ona ne. Jedna z věcí, kterou, abych tak řekl, ignorujete, protože je to cosi všudypřítomného, je sporná otázka dětí v ohrožení. Pravděpodobně je to na všech kanálech, že nemůžete ukázat dítě v ohrožení. Myslím ale, že po zkušenosti s "Osvícením", kde Danny Torrance je v ohrožení od první minuty seriálu, je teď jejich postoj, že nemůžete ukázat dítě v ohrožení před devátou hodinou.


Joseph B. Mauceri: Mluvil jsem s Mickem Garrisem. Zmínil se, o svých zkušenostech z práce na minisériích a filmu, že film je médium pro povídku nebo novelu a televize je médium pro román.


Stephen King: To je opravdu zajímavé a vychytralé, co Mick říká. Je to vážně bystrý chlap, já jsem to nikdy předtím neslyšel takhle vyjádřit.

Ve vedení televizí je tolik lidí, kteří nejsou moc nápadití. Pracuju s několika lidmi z ABC, kteří jsou nápadití, ale ani oni mi nepřipadají, že by chápali možnosti televize, co všechno může vytvořit. Chci udělat ještě jednu věc. Chtěl bych udělat šesti až osmi hodinovou minisérii pro ABC nazvanou "Bouře století", ale ještě jsem nezačal psát scénář. Je to originální nápad a zdá se mi tak originální jako řekněme "Zelená míle", akorát z jiného prostředí. Vidím to jako logické vyvrcholení toho celého byznysu. Nechci v tom pokračovat navěky a stát se ABCovskou verzí Danielly Steelové.

Nicméně rád bych udělal ještě jednu a musí to být původní. Všechno, co lidé můžou vidět, jsou adaptace hotových románů, nejlépe historických, romancí nebo hororových příběhů, někdy to má navíc otevřený konec, takže můžete udělat seriál. Takhle můžete stále dojit ten stroj na peníze.

Jednou jsem mluvil s ABC o vytvoření jednosezónního seriálu, který by mohl mít hodinu týdně, tak jako byl udělán "Boháč, chudák" ("Rich Man, Poor Man"). Začal by se vysílat od začátku sezóny a závěr by byl na konci, skončil by a to by bylo vše. Oni se jen, abych tak řekl, na mě podívali, ale nikdo neřekl "Dobře, když to bude propadák, tak to ukončíme!" To, co řekli, bylo, "Co když to bude mít úspěch?" Bylo to, jako když by nemohli strpět, aby nechali tohle dítě odejít z letního pracovního tábora, kdyby se jim ještě mohlo osvědčit několika dalšími věcmi. Řekl jsem jim, že jestli to bude mít úspěch, pak uděláte stejnou věc znovu další sezónu s jiným příběhem, jakýkoliv spisovatel to udělá stejným způsobem. Oni na to prostě nepřistoupili.


Joseph B. Mauceri: A to je ostuda. Oni vezmou populární seriál a dojí z něj, dokud z něj není veřejnost unavená a pak ho odhodí.


Stephen King: Nikdy si nedokážu představit sám sebe, jak převádím pro film další svůj román. Je to prostě moc těžké a je příliš snadné to zmrvit.


Joseph B. Mauceri: Máte báječný dlouhodobý pracovní vztah s Richardem Rubinsteinem, Mitchellem Galinem a režisérem Mickem Garrisem. Když jsem mluvil s Mickem, zmínil se, že vy dva by jste mohli udělat film "Beznaděj", pokud nenatočí dříve nějaký nekingovský film.


Stephen King: Myslím že Mick potřebuje jít a udělat autorskou věc. Má jeden scénář nazvaný "Jimmy Miracle", z kterého by mohl natočit opravdu skvělý film, ačkoliv netuším, jak komerčně úspěšný by mohl být. Je o léčiteli víry a myslím, že je to právě to, co by měl udělat. Taky má řadu dalších projektů, na kterých pracuje.

Problém je, že je Mick někdy přemluvitelný, když by neměl být přemluvitelný lidmi, kteří se nestarají o jeho nejlepší zájmy. V tomhle směru, je nejhorší věc, kterou by udělal, natočit nejdřív další projekt Stephena Kinga. Neměl by být člověkem, který tlumočí to, co dělám, měl by být člověkem, který interpretuje to, co dělá on. Peníze jsou jasně lepší než práce v továrně, ale Mick je právě teď jedním z nejméně doceněných zdrojů v Hollywoodu. Zaslouží si lepší zásah do seznamu "áčkových" filmů.


Joseph B. Mauceri: Několik dalších projektů se chystá. Mark Pavia, velmi talentovaný mladý režisér, natáčí "Nočního pilota", který je produkován firmou Richard a Mitch. Už jste něco z filmu viděl?


Stephen King: Viděl jsem hrubý střih. Stále mi slibují, že mi ukážou i druhý střih, ale zatím se tak nestalo. Myslím, že je to svým způsobem skvělé. Je to jako "Úsvit mrtvých" (Dawn Of The Dead). Film jde opravdu až za hranice a diskuze o "dobrém vkusu" činí bezvýznamnými. Necítím, že právě teď je to ocenitelný snímek, jiný než "NC-17" a rád bych viděl, že to tak zůstane. Miguel Ferrer je velmi dobrý.


To pravé na tomto filmu je, že začíná tak, jako něco, co berete za poměrně normální, tedy aspoň fanoušci hororového žánru. Je tu situační komika, když jsou dvě dámy a jeden chlap v bytě, v jednom nejmenovaném městě. Pak je tu situační horor, když jsou zabiti lidé a někdo vyjde ven na průzkum. Známe tuhle situaci a pozvolna se začne vyvíjet jinak. Konec je čtyřicetiminutovým vyvrcholením, které je ďábelské! Je těžké se dívat, ale zároveň je i těžké dívat se jinam. Tak jsem cítil film "Úsvit mrtvých" já. Myslím, že je to opravdu zajímavý snímek. Je drsný, a ve scénáři jsou určitá místa, na která když narazíte, řeknete si, "Sakra, oni použili všechna klišé, ale změnili je ke svému prospěchu! Vizuálně je film divoký, originální a já myslím že Mark je opravdu talentovaný člověk.


Joseph B. Mauceri: A je velmi zapálený do žánru, což je povzbuzující!


Stephen King: To opravdu je. Nestydí se za něj a nikdo nemůže říct, "Tohle fakt není hororovej film!" Pokud je s tím spjat Mark, je to hororový film. To je potěšující.


Joseph B. Mauceri: Myslím, že poslední projekty, na které bych se vás měl zeptat, jsou Frank Darabont a "Mlha" (The Mist) a další část série o pistolníku Rolandovi "Temná věž IV".


Stephen King: Frankovým dalším projektem je "Zelená míle". Co se týká "Mlhy", je to ještě moc čerstvé. Frank a já jsme o tom hodně mluvili. Právě teď si myslím, a i on si to myslí, že tu musí být konec, který účinkuje v podmínkách příběhu, ale který také potěší lidi v Hollywoodu, kterým je opravdu proti srsti, jak končí povídka. Nikdo bezpodmínečně nehledá nějaký přeslazený konec, ale já myslím, že hledají opravdové zakončení, které povídka neposkytuje. Takhle na tom jsme.

Co se týká "Zelené míle", řekl jsem Frankovi o myšlence na příběh, ještě než byla vydaná první část a když jsem na ní stále pracoval. Skutečně ho to zaujalo a já mu řekl, že bych mu ty části poslal. Řekl jsem mu, že jestli by chtěl, tak by to mohl natočit. Byl velmi obezřetný a řekl, "Dobře, nech mě si to přečíst." Tak, líbí se mu to a chce to natočit. Ještě není scénář a jednání pokračují. Pokud se týká mě, je to Frankova věc a nikoho jiného.

Kniha "Čaroděj a sklo"je konečně hotová. Je to dlouhá kniha, a rukopis čítá 1500 stránek. Myslím že je to dobré, a vím, že to byl můj dluh. Dostával jsem stále víc a víc dopisů od nasraných fanoušků, kteří psali, "Víte, že ty lidi jsou teď v tom blbým vlaku skoro pět roků. Dokončíte vůbec někdy ten příběh?" Nejhorší dopis byl od jedné dámy, která psala, že má ty příběhy opravdu ráda, od třiasedmdesátileté babičky s Parkinsonovou chorobou, která měla strach, že zemře dříve, než dokončím příběh. Doufala, že napíšu ještě jednu knihu předtím, než zeslábne tak, že je nebude moct číst.


Joseph B. Mauceri: Shirley zmínila, že jste přerušil práci na dalším románu. Kdy ho uvidíme?


Stephen King: Nevím (povzdech). Právě teď to oddaluju den za dnem. Souhlasil jsem, že udělám příběh pro Roberta Silverberga, který pracuje na sbírce nazvané "Legendy: Kniha fantazie" (Legends: The Book of Fantasy). Získal celou hromadu lidí, kteří píšou fantasy látku, aby udělali pro sbírku původní příběhy. Je opravdu nažhavený, protože získal Roberta Jordana, který nikdy nedělal povídky, aby napsal jednu na motivy románů "Kolo času" (Wheel of Time), které dělá. Věřím, že získá i Anne Riceovou, aby napsala jednu. Ve své slabé chvilce jsem souhlasil, že napíšu pro knihu novelu Pistolník. Přemýšlel jsem o tom, a to je ta opravdu nejbližší věc, s kterou se musím vypořádat.


   
Podsekce
BIOGRAFIE
RICHARD BACHMAN
ROZHOVORY
ČASTÉ OTÁZKY
 
Změň skin:  
Rozhovor Josepha B. Mauceriho
Rozhovor Bena Rawortita
E-mail
Heslo
  r e g i s t r a c e
  p o m o c
Web si právě čtou 2 lidé

Na tvorbě webu Stephen King CS/Horor Revue se můžete i spolupodílet pomocí článků a recenzí, které můžete jako registrovaný uživatel vkládat on-line. Další návrhy, náměty i kritiky posílejte na adresu STEPHENKING@WO.CZ
Informace o webu a tvůrcích

Copyright © Petr Dušek 1999-2017, Všechna práva vyhrazena