Stephen.King.CS - 1. československý web krále moderního hororu
Masa
zajímavéKNIHY

Jde o knihu výjimečnou jak obsahem, tak stylem. Na rozdíl od většiny žen-trpitelek z jeho děl není D.Claibornová žádná slabošská chudinka, která v tichosti bere svůj úděl jako nevyvratitelný osud ženy. Jak se v knize říká “Když jde o děti, je každá matka mrcha”. Dolores vyrůstá na malém ostrově u pobřeží Maine (kde jinde). Hned po střední škole se musela vdát a pak už jen rodila děti, dřela od rána do noci a nechala se týrat svým manželem alkoholikem. Pak přišly do jejího života dva významné zvraty. Za prvé začala pracovat pro pedantskou, ale v nitru správnou Veru Donovanovou, bohatou paničku, která jezdila na ostrov na své letní sídlo. Vera měla na manželství docela svérazné názory. Za druhé zjistila, proč se její dospívající dcera Selena začíná duševně hroutit. V této chvíli se Dolores rozhodne vzít osud do svých rukou a radikálně ho změnit. Něco se dá řešit pouze tím nejbestiálnějším způsobem.
King z příběhu udělal něco víc než jen obyčejný thriller. Vytáhl to nejodpornější bahno z lidské duše a přivede hrdiny knihy i Vás na pokraj šílenství. A jen těžko lze říct, kdo je zde záporný a kdo kladný hrdina. Protože i v reálném světě musí člověk pro dobrou věc často napáchat spoustu zla. Zajímavý a na Kinga nezvyklý je i styl zpracování románu. Jde o tzv. já-formu. Celá kniha je vlastně dialogem Dolores během policejního vyšetřování, kdy ale autor vynechal otázky a odpovědi ostatních účastníku vyšetřování. Jde o jednolité vypravování bez kapitol, jako je tomu zvykem u knih Bohumila Hrabala. Kniha mezi čtenáři sklidila spíše vlažný ohlas. Pro mnoho fanoušků S. Kinga to byla málo fantastické a hrůzostrašné. Podle mne ale kniha ukazuje, že King dovede člověka napnout i v tak obehraném dějovém schématu, jako je násilí na ženách. Přestože zde chybí něco monstrózního, nejedná se v žádném případě o profeministické čtení jako třeba v Rose Madder, ale o příběh, při kterém Vás mrazí.

70%

Masa
17.12.2004, 13:05
Kniha Dolores Claibornová   
běžecKNIHY

Running man (v překladu běžec) se odehrává v budoucnosti. Tamní společnost se rozdělila na dvě vrstvy. Tou první jsou boháči. Vydělávají peníze, žijí ve slušných čtvrtích a dožívají se vysokého věku. Jejich protiváhou se stali chudáci. Nikdo jim nedá práci a proto je jediným chabým zdrojem příjmů podpora v nezaměstnanosti. Žijí v otřesných podmínkách mezi krysami v polorozbořených činžácích a vzduch jim otravují jedovaté zplodiny z továren, které vyrábějí výrobky pro bohaté. Ani tyto podmínky však nezabrání v tom, aby v každé domácnosti byla VéVé.

VéVé je unikátní televizní systém, který je zákonem povinný v každém trvale obývaném místě. Proč zákonem? VéVé se totiž postupem času stala jakýmsi pojítkem Systému s obyvateli. O chléb se postará Systém, hry dodá VéVé. V té totiž téměř neustále probíhají různorodé soutěže - Šlapacím mlýnem k balíku, Dokážete utéct krokodýlům? nebo Kdo dříve sebere pistole. Soutěžící, kteří pochází právě z řad spodiny, jsou v těchto krutých, skoro až morbidních, hrách připraveni pro peníze udělat cokoliv.

Zde se setkáváme s Benem Richardsem. Společně se svou manželkou a roční dcerou žijí v chudinské čtvrti a život nemají lehký. Finance se nedostávají a manželka je nucena přivydělávat svým tělem. Skutečné problémy však páru nastanou v momentu, kdy onemocní jejich holčička na zápal plic. Toto onemocnění je sice lehce léčitelné, ale kvalitní léky stojí větší peníze, než si mohou dovolit. Proto se Ben i přes protesty ženy vydá do náborového centra her.

Po rozsáhlých fyzických i psychických testech je vybrán do jedinečné soutěže, která je v poslední době hlavní atrakcí. Jmenuje se Běžec a její pravidla jsou vskutku zajímavá.

Soutěžící je propuštěn s poměrně slušnou částkou peněz na svobodu. Může dělat cokoliv se mu zamane, žádné omezené pole působnosti nemá. Avšak…
Po dvanáctihodinovém náskoku se stane lovenou zvěří. Speciální tým lovců po něm začne pátrat. Jejich úkol? Zlikvidovat jakýmkoliv způsobem. Zastřelit, vyhodit do vzduchu, uškrtit, jednoduše zabít. Navíc je za jakoukoliv vaši fotku nebo jen pouhou zprávu o vaší pozici slíbena tučná odměna. Ve výsledku tedy celý americký národ pase po soutěžícím, v čele s perfektně vycvičenými a vybavenými zabijáky.
Za každou hodinu na svobodě vyhráváte určitou částku, která bude v případě vaší smrti předána rodině. Pokud vydržíte na svobodě plných třicet dnů, pak vám bude vyplacena prémie v podobě jedné miliardy dolarů a soutěž končí. Rekord přežití je osm dnů.

Richards nemá na výběr. Jeho dcerka umírá a on nutně potřebuje peníze. Lov s předem jasným výsledkem tedy začíná a celé USA jej každý večer sledují na VéVé…

Tato kniha byla u nás vydána už v roce 1994 a jen potvrdila Kingovu variabilitu. Také zde nalezneme brilantně promyšlený příběh plný psychologických profilů, zvratů, zoufalých honiček a hlavně strachu z objevení. Nejedná se o to nejlepší z autorovy tvorby, ale i přesto se domnívám, že si touto knihou žádnou ostudu neudělal. Nemluvě o opravdu fenomenálním závěru, který vás doslova zvedne ze židle (/postele, křesla, záchodu). Existuje nějaká Kingova opravdu špatná kniha? Mám pocit, že ne.

80%

Masa
17.12.2004, 12:58
Kniha Running Man   
SuperFILMY

Tajemné okno

Mort Rainey je osamělý spisovatel na osamělé chatě uprostřed země nikoho, až po uši potopený v bezedné tvůrčí krizi. Před půl rokem přistihl svoji ženu v jednom zaplivaném motelu s nějakým upoceným ubožákem z Tennesee, od té doby se plácá v rozvodovém řízení, vede strojené telefonické rozhovory s manželkou a povídá si se svým psem. A když zapochybuje, že by mohlo být ještě hůř, na prahu jeho chaty zazvoní tajemný Jižan v širokém klobouku a nařkne Morta z toho, že mu ukradl povídku a vydal ji pod svým jménem. Hrdý Mort, kterého nařčení z plagiátorství rozpálí doruda, převezme od cizince pomačkaný a časem zkoušený rukopis, který se po bližším zkoumání opravdu až příliš podobá jedné jeho povídce, na níž si však zub času v oddělení vzpomínek v jeho hlavě pochutnal už velice dávno. A John Shooter, jak se neodbytný návštěvník představí, si prý kradení svých povídek rozhodně nenechá líbit. Buď Mort uvede vše na pravou míru, povídce přepíše konec podle Shooterovy verze a vydá ji znovu pod jeho jménem, nebo bude opravdu zle. Slova, které Mort Rainey bere v té chvíli na lehkou váhu, nabírají hlubšího smyslu ještě téhož večera po praktické ukázce „bude opravdu zle“ na jeho domácím mazlíčkovi, který se stává obětí velmi účelové metody, jak připravit zvíře o život pomocí šroubováku. A pak to Raineymu konečně docvakne - tohle skutečně není lovec autogramů a pokud okamžitě něco neudělá, další šroubovák může skončit v jeho těle. Záchrana vlastního života před odhodlaným psychopatem však není lehká za normálních okolností, natož v prostředí liduprázdného nočního lesa…


Tajemné okno je volnou adaptací knihy Stephena Kinga Skryté okno do skryté zahrady (u nás vyšlo spolu se Žrouty času ve sbírce Čtyři po půlnoci). Záměrně uvádím, že volnou, protože změn je tu oproti knize příliš mnoho a bohužel nejde ve většině případů o změny kosmetické, ale zcela zásadní. Zatímco kniha rozebírá vnitřní stavy spisovatelovy mysli a nejvíce zasahuje do žánru pravověrného psychologického dramatu, film je lehce detektivním příběhem, kombinovaným s čistokrevným thrillerem, jehož malá komorní rozmáchlost je bohatě vyvažována počtem přehlušených smyčců a šokujících lekaček. Je to především part pro herecký vokál Johnnyho Deppa, který zde hodinu a půl prakticky nic nedělá, jen občas spí, pije limonádu z plechovky, pobíhá po domě, někam vyjede nebo prohodí pár slov s naštvaným Johnem Turturrem, o jehož plastickém charakteru si mimochodem příznivci knihy mohou nechat jen zdát. Jde o film roztahaný, ale jen výjimečně nudný, což je v kombinaci s herci slušná trefa do černého. Jestliže však srovnám příběhový rozsah, který se Koeppovým kolegům na poli Kingových adaptací vešel do stejného časového úseku, režisér Tajemného okna prohrává na plné čáře.V odlesku zpětného zrcátka, do kterého se divák podívá po závěrečných titulcích, ho může napadnout otázka, proč si režisér nevybral raději látku rozmanitější (a že Stephen King románovou krizí rozhodně netrpí) - mělo smysl točit hodinu a půl šikovně maskované, skvěle natočené a zahrané vaty, která se přesně jako ta pouťová rozplyne už s vyhozením krabice od popcornu? Pokud chci mít ve filmu poselství či trvanlivou pointu, nevyberu si určitě námět, který lze efektivně vecpat do časových kleští televizní bakalářské povídky.



Deppův Mort Rainey je bez závěrečné půlhodinky své papírové předloze poměrně věrný, i když postrádá jeden základní povahový rys, které filmové médium z principu nemůže pitvat od samého začátku, protože by se proflákla pointa a divák by neměl příliš velkou radost. A já o ní nemohu mluvit ze stejného důvodu. Pokud lze říci (a skutečně lze), že Rainey svoji filmovou transformaci poměrně ustál, pak se musí dodat, že z Johna Shootera se stává zcela zjednodušená figurka bez psychologického vývoje, prostě vykonávající vše ošklivé, co se dá od filmového psychopata čekat. Podobnou postavu jste viděli asi ve sto filmech a jen herecký chameleon John Turturro může za to, že má v oku alespoň malou nejednoznačnou jiskru, o které však ve scénáři určitě nemohla být vůbec řeč. I když vlastně nevím, proč by tohle mělo průměrnému divákovi nezasaženému knihou vůbec vadit a nemohl si tento paradoxně nejsilnější aspekt celku náležitě vychutnat.



Mnohem závažnější věcí, kterou už jsem zpola načal, je totiž závěrečná pointa. Ta pravděpodobně svou hloupostí uhrane všechny - na čtenáře čeká ÚPLNĚ jiný konec, na ostatní při troše pozornosti velice předvídatelný zvrat, který se podařilo tak tak vybalancovat na hranici akceptovatelnosti a těžkého plácnutí do čela. Je to přesně ten druh zvratu, o kterém není dobré vědět před návštěvou kina, protože překope celý film. Je zajímavý, ale jen do té chvíle, než z něj scénář začne těžit moc dlouho. Moc dlouho je v tomto případě celá čtvrthodina, pro jejíž místo ve filmu nenacházím v předchozím ději nejmenší opodstatnění. „Šokující“ zvrat střídá druhý a najednou je toho na jeden normální uvěřitelný film příliš. Scénárista Koepp (který má mimochodem na svědomí scénář ke Spider-Manovi) přestává být věrným fanouškem Kinga a pokouší se být nablýskaným novodobým (multi)Hitchcockem, na což nemá ani náhodou.

A přitom mu to na režisérské stoličce tak krásně odsýpá! Předlouhé kamerové ekvilibristické nájezdy ála David Fincher (jeden začíná na hladině jezera a skrze horní patro chaty se probojuje až ke spícímu hrdinovi na gauči v přízemí), hodinka skvěle vybudované atmosféry v prostředí na konci světa (oblíbené kulisy pro Kingovy příběhy) a svižné vyprávění, jehož tempo je o to cennější s faktem, že se většina filmu odehrává na place několika metrů čtverečních.




100%

Masa
17.10.2004, 11:43
Film Tajemné okno   
DobréFILMY

Bezúspěšný spisovatel Jack Torrance se po pětiměsíční protialkoholní léčbě vydává se svojí ženou a malým synem do vzdáleného horského hotelu, aby zde v osamocené budově přečkali zimu. Brzy se začínají dít podivuhodné věci. Jackův syn Danny, který má schopnost vidět nadpřirozeno, pociťuje velkou hrozbu. Zlo však nelze zastavit a když se přenáší na Jacka, proměňuje se otec rodiny ve vražedný stroj...

80%

Masa
17.10.2004, 11:35
Film Osvícení   
MíleFILMY

Paul Edgecomb se vrací ve vzpomínkách do roku 1935, kdy pracoval jako hlavní dozorce na "Zelené míli" - věznici s celami smrti. Každý den se zde setkává s různými osudy lidí, až jednoho dne přiveze eskorta obrovského muže jménem John Coffy, odsouzeného za vraždu dvou děvčátek. Paul po čase zjišťuje, že John je nadán nadpřirozenou silou: Dokáže zbavit své bližní utrpení, bolesti I zla. Pomáhá nejen samotnému Paulovi, ale I jeho blízkím, za což se mu Paul cítí být zavázán a rad by Johnovi pomohl. Datum jeho popravy se pomalu blíží a tal John bere Paulas sebou do svých vzpomínek. Zde se dozvídá, co se tehdy v den vraždy skutečně událo!

100%

Masa
17.10.2004, 11:31
Film Zelená míle   
  1 | 2    Nejstarší /Celkem stran: 2
Podsekce
SERVIS
NOVINKY/ČLÁNKY
PŘIPRAVUJE SE
RECENZE
KOMENTÁŘE
HODNOCENÍ
ANKETY
TOP & DOWN!
 
Změň skin:  
Obsah
zajímavé
běžec
Super
Dobré
Míle

1 | 2
E-mail
Heslo
  r e g i s t r a c e
  p o m o c
Web si právě čte 1 člověk

Na tvorbě webu Stephen King CS/Horor Revue se můžete i spolupodílet pomocí článků a recenzí, které můžete jako registrovaný uživatel vkládat on-line. Další návrhy, náměty i kritiky posílejte na adresu STEPHENKING@WO.CZ
Informace o webu a tvůrcích

Copyright © Petr Dušek 1999-2019, Všechna práva vyhrazena